أَلَمۡ نَجۡعَلِ ٱلۡأَرۡضَ مِهَٰدٗا ﴿٦﴾
Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
481 Ája · Témata · cs
أَلَمۡ نَجۡعَلِ ٱلۡأَرۡضَ مِهَٰدٗا ﴿٦﴾
Což zemi jsme jak lože nerozprostřeli
وَٱلۡجِبَالَ أَوۡتَادٗا ﴿٧﴾
a hory jejími podpěrami neučinili?
وَخَلَقۡنَٰكُمۡ أَزۡوَٰجٗا ﴿٨﴾
A v párech jsme vás stvořili
وَجَعَلۡنَا نَوۡمَكُمۡ سُبَاتٗا ﴿٩﴾
a spánek váš učinili přestávkou
وَجَعَلۡنَا ٱلَّيۡلَ لِبَاسٗا ﴿١٠﴾
a noc pokrývkou
وَجَعَلۡنَا ٱلنَّهَارَ مَعَاشٗا ﴿١١﴾
a den pro získání obživy jsme vám stanovili
وَبَنَيۡنَا فَوۡقَكُمۡ سَبۡعٗا شِدَادٗا ﴿١٢﴾
a nad vámi sedm pevných postavili
وَجَعَلۡنَا سِرَاجٗا وَهَّاجٗا ﴿١٣﴾
a lampu oslňující tam umístili.
وَأَنزَلۡنَا مِنَ ٱلۡمُعۡصِرَٰتِ مَآءٗ ثَجَّاجٗا ﴿١٤﴾
A z mračen déšť vytlačujících jsme vodu v hojnosti seslali vám,
لِّنُخۡرِجَ بِهِۦ حَبّٗا وَنَبَاتٗا ﴿١٥﴾
abychom z ní dali vyrůst obilí a rostlinám
وَجَنَّـٰتٍ أَلۡفَافًا ﴿١٦﴾
i hustě zarostlým zahradám.
إِنَّ يَوۡمَ ٱلۡفَصۡلِ كَانَ مِيقَٰتٗا ﴿١٧﴾
Den rozhodnutí věru přijde v čase určeném;
يَوۡمَ يُنفَخُ فِي ٱلصُّورِ فَتَأۡتُونَ أَفۡوَاجٗا ﴿١٨﴾
v ten den na pozoun bude zatroubeno a v zástupech dostavíte se
وَفُتِحَتِ ٱلسَّمَآءُ فَكَانَتۡ أَبۡوَٰبٗا ﴿١٩﴾
a nebe se otevře a branami stane se
وَسُيِّرَتِ ٱلۡجِبَالُ فَكَانَتۡ سَرَابًا ﴿٢٠﴾
a hory se do pohybu dají a budou přeludem.
إِنَّ جَهَنَّمَ كَانَتۡ مِرۡصَادٗا ﴿٢١﴾
A peklo bude věru na číhané,
إِذَا ٱلسَّمَآءُ ٱنشَقَّتۡ ﴿١﴾
Až se nebe rozštěpí
وَأَذِنَتۡ لِرَبِّهَا وَحُقَّتۡ ﴿٢﴾
a uposlechne Pána svého a své povinnosti zadost učiní,
وَإِذَا ٱلۡأَرۡضُ مُدَّتۡ ﴿٣﴾
až se země zarovná
وَأَلۡقَتۡ مَا فِيهَا وَتَخَلَّتۡ ﴿٤﴾
a vyvrhne, co v ní je, a bude prázdná
وَأَذِنَتۡ لِرَبِّهَا وَحُقَّتۡ ﴿٥﴾
a uposlechne Pána svého a své povinnosti zadost učiní
أَفَلَا يَنظُرُونَ إِلَى ٱلۡإِبِلِ كَيۡفَ خُلِقَتۡ ﴿١٧﴾
Což neuvažují o tom, jak stvořeni byli velbloudi,
وَإِلَى ٱلسَّمَآءِ كَيۡفَ رُفِعَتۡ ﴿١٨﴾
jak nebesa byla zdvižena,
وَإِلَى ٱلۡجِبَالِ كَيۡفَ نُصِبَتۡ ﴿١٩﴾
jak pohoří byla vztyčena,
وَإِلَى ٱلۡأَرۡضِ كَيۡفَ سُطِحَتۡ ﴿٢٠﴾
jak země byla rozprostřena?
فَذَكِّرۡ إِنَّمَآ أَنتَ مُذَكِّرٞ ﴿٢١﴾
Připomínej, vždyť tys pouze ten, jenž připomíná,
لَّسۡتَ عَلَيۡهِم بِمُصَيۡطِرٍ ﴿٢٢﴾
a nejsi nad nimi ten, jenž zaznamenává,
إِلَّا مَن تَوَلَّىٰ وَكَفَرَ ﴿٢٣﴾
leda toho, kdo odvrací se a nevěří,
فَيُعَذِّبُهُ ٱللَّهُ ٱلۡعَذَابَ ٱلۡأَكۡبَرَ ﴿٢٤﴾
a toho Bůh trestem nejtěžším udeří!
إِنَّ إِلَيۡنَآ إِيَابَهُمۡ ﴿٢٥﴾
K Nám věru míří jejich návrat
ثُمَّ إِنَّ عَلَيۡنَا حِسَابَهُم ﴿٢٦﴾
a Nám pak budou účty své skládat!